Deník Roma MMII

14. července
Dnes jsme dojeli do tábora. U Stádleckého mostu jsme potkali naše tři centuriony a po chvilce jsme se setkaly s naším legátem Paikem. Naše stany byly postaveny celkem rychle a my jsme se museli dohodnout s Galy, jestli vůbec budeme moct chodit na jejich území. Nakonec jsme se dohodli na cenně 1 sestercio za vstup (denně) a 3 sestercie za každé jídlo.

15. července
Po ranní rozcvičce jsme se daly do stavebních a kopáčských prací … Smíšek si při zatloukání rozrazil hlavu zatloukačem. Každá práce byla zhodnocena určitým počtem bodů, nebo sestercií. Odpoledne jsme hráli vypečené hry - hledání poslepu, bosá trojice a vázání uzlů na laně.

16. července
Po snídani jsme od Legáta (Paika) zjistili, že budeme vyrábět štíty a kopí. Štíty jsme udělali ze špalíčků, šroubů a překližkových desek. Poté jsme šli do lesa na dřevo na kopí, kde se rychlonožka (opět) sekl sekyrkou do nohy. Po vydatném obědě jsme začali nacvičovat „želvu”. Začali jsme s velkou útočnou želvou, ale zjistili jsme že vruty(v úchytech na štíty) mají své mouchy. Poté jsme nacvičovali chůzi soch z Velikonočních ostrovů Moai. Tato soutěž se hodnotila v eleganci a rychlosti. Připravoval se oheň a nacvičoval se soft. Také se dodělala ešusárna. Dnes byli jmenováni první tři legionáři a pronesli přísahu „SPONDEO ET POLICEOR”, dostali také znak legionáře „bambulku” v barvě své centurie. j. l.

17. července
Bylo velmi deštivé počasí a po snídani někdo dodělával štíty, jiní „dračili pařák” (hráli dračí doupě). Po vyjasněném poledni se uskutečnila soutěž v sochách Moai, nacvičovala se želva, barvili se štíty na modrou barvu a hrál se soft. A byl oheň. j. l.

18. července
Dopoledne pršelo, takže jsme v hangáru hráli vypečené hry. Taky jsme museli nanosit hromadu dříví velkou jako nejmenší voják (já) (Marťan) a hrál se soft. Odpoledne jsme šli ukázat indiánům želvu a oni nám na oplátku zahráli divadlo. Pak opět jedna vypečená hra. Potom přijel Panoramix a při večeři se k nám doslechlo, že mocný Druid Grolix se dal na černou magii. Večer byl oheň a my jsme viděli někoho s pochodní (pravděpodobně Grolix) jak rozsypává něco na louce. Pak pochodeň zahodil a utekl. Zjistili jsme, že vysypal bílým práškem písmeno G. Stopovali jsme ho, ale nevystopovali nic.

19. července
Ráno jsme šli za Panoramixem, aby nám řekl, kde je Grolix. Řekl že nám to řekne, když mu přineseme mapu okolí a nějaké rostliny. Učinili jsme tak, ale on nám řekl že se to dozvíme až zítra večer. Odpoledne ti, kdo ještě nejsou legionáři dodělávali práce aby se jimi mohli stát.

23.července
Den začínal úplně normálně, rozcvička, snídaně atd. Během dopoledne Sportíci dodělávali dary pro Panoramixe. Po obědě se podařilo Luďovi společně se Smíškem a Prófou rozluštit šifru darovanou Panoramixem. V té byla popsána cesta k jakési mapě. Mapu jsme nalezli celkem rychle a podle a podle ní se Sportíci vydali hledat „knihu Druidů”.Cesta byla dlouhá a úmorná, naštěstí však panovala dobrá nálada. Několikrát jsme se ztratili (to by nebyli Sportíci) a mě se podařilo zprasit si nohu (vyvrknout si kotník). Zbytek oddílu pod vedení Honzy (Marušky, …) vyrobil krásná nosítka, ve kterých mě odnesli až na silnici, kde si mě vyzvedli Tomáš a Helča. Podařilo se najít „knihu druidů”. Na zpáteční cestě panovala skvělá atmosféra, bohužel jsem se toho neúčastnil. Večer se všichni sešli u ovocných knedlíků. Byly výborné. Rob.

24. července
Dnes Sportíci ke své hrůze zjistili, že někdo unesl Panoramixe. Proběhlo stopování po stopě z posekaných kopřiv a kousek dál českého rytíře Marobuda krále Markomanské říše. Odpoledne se hrál soft a večer byla s Marobudem tisková konference. Den byl zakončen zpěvem u ohně.

[Vitek]