25.9.

Dnešní schůzka navazovala na výpravu „Za babím létem". Poté, co jsme se sešli, začalo vypravování o tom co se dělo na výpravě, z kterého jsme se dozvěděli, že máme pomoci lesním zvířatům najít Houbového skřítka a přečetli jsme si dopis, který skřítek ztratil. V tomto dopise bylo pozvání od paní Mochny na své narozeniny a bylo zde popsáno místo Mochnina hrádku, kde je bude slavit. A teď jsme museli získat mapu, aby jsme toto místo pomocí popisu našli. Ale nebylo to jednoduché, protože mapa okolí měla asi 140 částí a my jsme je museli vyhrát. Soutěže například byly stovnt vysypaný sirky do krabičky jednou rukou, postavit z kostek co nejvyšší věž aj. Po několika hrách jsme už začínali tušit a nakonec jsme našli místo, kde je Mochnin hrádek. Šemík

2.10.

Tuto schůzku nám Pajk a Smíšek připravili nové bodování na tento rok. A pak jsme pokračovali v přípravách na návštěvu Mochniných narozenin. Jak jsme se dozvěděli z dopisu nesmíme tam přijít jako lidi, ale jako strašáci. Proto jsme začali vyrábět strašáky z šišek, klacků listí atd. Každý musel mít svého vyrobeného strašáka (minimálně 30cm vysokého) a v družince jsme nastrojili také jednoho člena do podoby strašáka. Nakonec se z vyráběných strašáků zahrálo divadlo, které mělo ukazovat, jak to vypadalo na lesním palouku. Šemík

9.10.

Dnešní schůzka začala jako obvykle. Sportíci se scházeli jako švábi na pivo a tak nebylo vyjímkou, že někteří jedinci přišli i ve čtvrt na šest. Jak bylo už v dřívějších popisech schůzky řečeno, Pajk se Smíškem a spol. vyrobili bodové hodnocení a k tomu je potřeba značení, kolik kdo má bodů. Takže jako značka byla vybraná rýže, ale musela se obarvit. Družinky si vybraly potravinářské barvy a začalo se. Po obarvení veškeré přidělené rýže naše skupinka začala vyrábět kožené pytlíky na stopičky ale bohužel se to nestihlo, a tak se budou muset dodělat příští schůzku. Čita.

16.10.

Dění této schůzky se opět zahájilo až několik minut potom, co odbila (spíše dotikala) pátá hodina, ale Pajkovo vyprávění o tom, co by jsme měli dělat, bylo přerušováno opozdilci a dokonce někteří vedoucí (nebudu jmenovat Destroyera) nepřišli vůbec. Když jsme se konečně dozvěděli, že musíme dodělat pytlíčky na stopičky (alespoň 3 do družiny), rychle jsme se dali do práce. Také jsme dostali několik papírů, na kterých jsme měli za úkol doplnit slova na K. Za tyto doplněné papíry se dostávaly krůčky a byly rozděleny do několika kategorií jako do 10 let, do 13 let, bez omezení a také několik prémiových za 6 krůčků (což jsou dvě stopičky). Zatímco jsme pilně pracovali, Prófa a Pajk konečně sypali barevnou rýži do bodových tabulek. Když se blížil konec schůzky, dostali jsme slíbené stopičky do svých pytlíků a šli jsme do svých domů. Jóžin

23.10.

Tato schůzka byla poslední před odjezdem na výpravu za Houbovým skřítkem. A jak jistě všichni sportíci věděli, měli jsme jít na oslavu paní Mochny a proto si každý musel vyrobit masku strašidla. Patřila tomu tato schůzka. Každý se pilně pustil do výroby své masky. Na konci schůzky se masky vyhodnotily a ocenily.

30.10.

Dnes jsme začali opět asi o 10 minut později a zato v hojném počtu (lišky 4, vydry 2, vlci hafo). Pávě pro tento nízký počet šla dobře hrát hra „chaos", která spočívala tom, že si každý vylosoval papírek s úkolem, např.: rozesměj všechny, vynes před dveře co nejvíce židlí, ale taky nikdo se nesmí smát, nikdo nesmí vynést ani jednu židli aj. Tato hra byla asi na 15 minut a tak jsme si zahráli další hru „kostku". Pravidla byla jednoduchá. Byly dvě kostky, jedna jako bomba, druhá na určení místa, kam se bude dávat část slova, která se lízala před hodem. Každý musel dá dohromady slovo, v kterém se nacházela daná část slova, zatímco jiný člen obíhal Misijní středisko. Běžec, který oběhl celou Misii a otevřel dveře u klubovny, zastavil hru a šel běhat ten, který zrovna měl říkat slovo. Ta první kostka „bomba" se posouvala vždy do ruky tomu, který měl říkat slovo. A pro dnešní schůzku poslední hra plná adrenalinu byla velká cena F1 Barrandov, které se zúčastnili se závodními stroji všichni. Ovšem nejedná se o klasické F1, které většinou známe jen z TV, ale našlo se i něco společného. Závodní dráha, nakreslená na papíře, silné benzíňáky nahradily naše plíce a naše „závodní monoposty" byly vyrobeny ve zmenšeném měřítku a z papíru. Stejné jako u klasických F1, i tady šlo o setiny sekundy, s tím rozdílem, že se tady jelo po jednotlivcích vyjetí z trati se počítalo +10s a částečné vyjetí (když více, než polovina vozu byla mimo trať) +5s. Nakonec se na stupních vítězů objevili dva jezdci od „Renaultu" a jeden od značky „no name". Tato hra má jednu velikou výhodu, nehrozí zde žádné vážné poškození zdraví, je to poměrně ekologičtější, než klasické F1 a může to hrát i ten, kdo nemá žádné zkušenosti s řízením. Šemík

6.11.

Hráli jsme hru o obrázky od Josefa Lady. Obrázky vybarvovali jen velké děti a malé děti dělaly skopičiny. Byla to bezva schůzka jako každý čtvrtek. Pepa

20.11.

Ještě dva dny a jedeme do Pekla. Tak co, myslíte, že už tam najdem Houbového skřítka? To se uvidí. Tato schůzka byla věnována přípravě na výpravu. Každý jsme si totiž museli vyrobit svíčku, ve které byl vlas majitele, stříbrná mince a rybí šupina. To každý zvládl, takže můžem jít do Pekla. Ale to nebylo vše, co jsme dělali na schůzce. Také jsme barvili trička. Každá družina měla k dispozici 5 triček a barvila na ně listy. Luďa

27.11.

Když jsme se dostali do misijního střediska na schůzku, bylo nám od Pajka oznámeno, že se známých 7 trpaslíků objevilo v blízkém lesíku. Trpaslíky jsme měli poznat podle toho, že měli rozsvícenou svíčku jelikož byla tma, byli dobře vidět, avšak po sedmé hodině večerní chodí všichni trpaslíci brzo spát do svých podzemních síní, proto sfouknou svíčky a už nikoho neposlouchají. Úkolem bylo získat podpis čarodějky, ta však ho vydala za podpis Sněhurky a ta za podpisy všech sedmi trpaslíků. Ti ho však nedali jen tak zadarmo. Museli jste dělat rozličné úkoly, aby jste získali jejich podpis. U některých jste museli zazpívat písničku, zarecitovat básničku, říct vtipný vtip, najít šišky, vypočítat početní výkony od v matematice zběhlého Prófy či oběhnout několikrát pobíhajícího Kýchala. Tak je vidět, že o nebylo lehké, le někteří dostali více podpisů čarodějky. Když šli trpajzlíci i se Sněhurkou s modrými vlasy-dredy zpět, ztratili jsme se do klubovny. Za jeden podpis výjimečně nešeredné čarodějky byla 1 stopička, za každé dva přebývající podpisy trpaslíků byl jeden krůček. Když jsme dostali stopičky, byla dražba triček z lístky z brigády a tak si každý, kdo byl na clean-upu získal triko s listy. Na koni schůzky se losovaly papírky se jmény Sportíků, kterým jsme museli dát dárek.

[Lišky]